\input /home/pasky/school/fastex/lib.tex


\subchapter{Limita funkce}{

Nechť $f\colon M \to{} \real{}$, $M \subset{} \real{}$.
Řekneme, že $f$ má v bodě $a \in \real^{*}$ {\bf{}limitu}
$A \in \real^{*}$, jestliže:

$$ \forall \eps > 0\ \existss{\delta > 0},\ \forall x \in \cP(a, \delta) \Rightarrow{} f(x) \in \cU(A, \eps) $$

Značíme: \M{\lim_{x\to{}a} f(x) = A}


\notes{
\list{
	\listItem{$\lim_{x\to{}a} f(x) = A$, pak je funkce definována na nějakém prstencovém okolí bodu $a$.
		V~bodě $a$ funkce $f$ může a nemusí být definována. Je-li $f$ definována v $a$,
		pak $f(a)$ nemá vliv na limitu $\lim_{x\to{}a} f(x)$.
	}

	\listItem{$\lim_{x\to{}a} f(x)$ neexistuje, existuje nevlastní ($A = \pm\infty$)
		nebo existuje vlastní ($A \in \real{}$).
	}

	\listItem{Limitu počítáme buď ve vlastním bodě ($a \in \real{}$) nebo v nevlastním bodě ($a = \pm\infty$).}
}
}

\scpart{Jiné (ekvivalentní) formulace:}{
	$a \in \real{}$, $A \in \real{}$:
	$$ \lim_{x\to{}a} f(x) = A \Longleftrightarrow{} \forall \eps > 0\ \existss{\delta > 0},\ \forall x \in (a-\delta, a+\delta) - \{a\}
	        \Rightarrow{} f(x) \in (A-\eps, A+\eps) $$

	$a \in \real{}$, $A = +\infty$:
	$$ \lim_{x\to{}\infty} f(x) = A \Longleftrightarrow{} \forall K \in \real{}\ \existss{\delta > 0},\ \forall x \in (a-\delta, a+\delta) - \{a\}
	        \Rightarrow{} f(x) > K $$

	\shortdef{Obecně}{$\forall \eps > 0$ $\existss{\delta > 0}$: $f(\cP(a,\delta)) \subset{} \cU(A,\eps)$}
}


\definition{
	Nechť $f\colon M \to{} \real{}$, $M \subset{} \real{}$, $a \in \real{}$.
	Řekneme, že $f$ má v $a$ limitu zprava (zleva) rovnou $A \in \real^{*}$, jestliže:
	$$ \forall \eps > 0\ \existss{\delta > 0},\ \forall x \in \cP^+(a,\delta) \Rightarrow{} f(x) \in \cU(A, \eps) $$

	(Zleva $\cP^-$.)

	Značíme \M{\lim_{x\to{}a\pm} f(x) = A}.
}


\observation{
	$a \in \real{}$, $A \in \real^{*}$:
	$$ \lim_{x\to{}a} f(x) = A \Longleftrightarrow{} \lim_{x\to{}a+} f(x) = \lim_{x\to{}a-} f(x) = A $$

	\shortdef{Důkaz}{\DCV}
}


\examples{
\list{
	\listItem{
		$$ f(x) = \sqrt{x},\ x \in [0, \infty) $$
		$$ \lim_{x\to{}25} f(x) = 5 $$

		$$ f(x) = \cases{\sqrt{x} & $x \in [0, \infty)-\{25\}$\cr
		                 \pi^2/8  & $x = 25$} $$
		$$ \lim_{x\to{}25} f(x) = 5 $$

		\shortdef{Důkaz z definice}{
			Dáno $\eps > 0$, chci $\delta > 0$ tak, aby
			$$x \in (25-\delta, 25+\delta)-\{25\} \Rightarrow{} \sqrt{x} \in (5-\eps, 5+\eps)$$
			$\delta$ volím tak, aby $\sqrt{25+\delta} < 5 + \eps \land{} \sqrt{25-\delta} > 5 - \eps$
			$$ \Rightarrow{} \delta \opupon{volím}{=} \min \{(5+\eps)^2-25, 25-(5-\eps)^2\} $$
		}
	}

	\listItem{$f(x) = c$, $x \in \real{}$:

		Pak \M{\lim_{x\to{}a} f(x) = c} pro $\forall a \in \real{}$. Dáno $\eps \Rightarrow{} \delta$ libovolné.
	}

	\listItem{$f(x) = \sign x$:

		$$\sign x = \cases{-1 & $x \in (-\infty, 0)$\cr
		                   0  & $x = 0$\cr
				   1  & $x \in (0,\infty)$}$$

		\M{\lim_{x\to{}0} f(x)} neexistuje (neboť \M{\lim_{x\to{}0-} f(x) = -1}, \M{\lim_{x\to{}0+} f(x) = 1}).
	}

	\listItem{Dirichletova funkce $D(x) = \bool(x \in Q)$:

		Nemá ani jednostrannou limitu v žádném bodě $x \in \real{}$.
	}

	\listItem{Riemannova funkce:

		$$ R(x) = \cases{0   & $x \notin \rat$\cr
		                 1/q & $x \in \rat$, $x = p/q$} $$
		(viz D1).

		$$ \lim_{x\to{}a} R(x) = 0\qquad \forall a \in \real{} $$
		(Pro každé $\eps$ si najdu oblast, kde z něj nic nevyskočí, a to bude $\delta$.)
	}
}
}


\scpart{Spojitost}{
	Nechť $f\colon M \to{} \real{}$, $M \subset{} \real{}$.
	Funkce $f$ je spojitá v $a \in \real{}$, jestliže
	$$ \lim_{x\to{}a} f(x) = f(a) $$

	\example{
		$R(x)$ je spojitá v $\forall x \notin{} \rat{}$.
	}
}



\theorem{1}{Heineova věta}{
	Nechť $f\colon M \to{} \real{}$, $M \subset{} \real{}$.
	Nechť $f$ je definována na nějakém prstencovém okolí
	bodu $a \in \real^{*}$ ($\cP(a,\delta_{0})$).
	Potom jsou následující dvě tvrzení ekvivalentní:

	\list{
		\listItem{$\lim_{x\to{}a} f(x) = A \in \real^{*}$}
		\listItem{Pro každou posloupnost $\{x_{n}\}_{n=1}^\infty$ splňující pro $\forall n \in \nat$ $x_{n} \in D(f)$,
			$\lim_{n\to{}\infty} x_{n} = a$ a $x_{n} \not= a$ platí
			$\lim_{n\to{}\infty} f(x_{n}) = A$. (Viz D2)
		}
	}



\penalty-100
\proof{
	\scpart{(i) $\Rightarrow$ (ii)}{

		\shortdef{Víme}{$\forall \eps > 0$ $\existss \delta > 0$: $f(\cP(a,\delta)) \subset{} \cU(A,\eps)$}

		Nechť $\{x_{n}\}$ splňuje požadavky (ii), tj.
		$$\lim_{n\to{}\infty} x_{n} = a,$$
		$$x_{n} \not= a\qquad (\forall n \in \nat{})$$
		Tedy k $\eps > 0$:
		$$\existss{n_{0} \in \nat{}},\ \forall n \ge{} n_{0}:\ x_{n} \in \cU(a,\delta)$$
		(neboť $\lim x_{n} = a$).  Ale
		$$x_{n} \not= a\ \forall n \Rightarrow{} \existss{n_{0}},\ \forall n \ge{} n_{0}:\ x_{n} \in \cP(a,\delta)$$
		Tedy
		$$f(x_{n}) \in \cU(A, \eps) \Rightarrow{} \lim_{n\to{}\infty} f(x_{n}) = A$$
	}

	\scpart{(ii) $\Rightarrow$ (i)}{
		\shortdef{Sporem}{Předpokládáme, že neplatí (i), ale platí (ii).}

		Neplatí (i), tedy:

		\indentLevel{
			$$ \lim_{x\to{}a} f(x) \not= A
				\Longleftrightarrow{} \existss{\eps>0},\ \forall \delta>0\ \existss{x\in \cP(a,\delta)}:\ 
			        f(x) \notin{} \cU(A,\eps) $$

			Nechť je dáno $n \in \nat{}$. Zkonstruujeme $x_{n}$ tak, že
			$x_{n} \in \cP(a, {1/n}) \cap{} \cP(a, \delta_{0})$ a $f(x_{n}) \notin{} \cU(A,\eps)$.
			Toto lze udělat, stačí položit $\delta = 1/n$. To provedu pro $\forall n \in \nat{}$.

			Nyní máme tedy posloupnost $\{x_{n}\}_{n=1}^\infty$. Zřejmě platí:

			$$ x_{n} \in D(f)\quad (x_{n} \in \cP(a,\delta_{0}),\ \forall n \in \nat{}) $$
			$$ x_{n} \not= a\quad \forall n \in \nat{} $$
			$$ \lim_{n\to{}\infty} x_{n} = a\quad (x_{n} \in \cP(a, {1/n}),\ \lim_{n\to{}\infty} {1/n} = 0) $$
			Ale \M{\lim_{n\to{}\infty} f(x_{n}) \not= A}, protože jsme si řekli $f(x_{n}) \notin{} \cU(A,\eps)$.

			\XXX
		} %: \indentLevel
	}
}

}



\theorem{2}{o jednoznačnosti limity funkce}{

	Funkce $f$ má v každém bodě nanejvýše jednu limitu.

	\proof{
		Nechť $\lim_{x\to{}a} f(x) = A \land{} \lim_{x\to{}a} f(x) = B$.

		Nechť $\{x_{n}\}$ splňuje $\lim_{n\to{}\infty} x_{n} = a$.

		$$\becauseof{\ref{Heine}}{\Longrightarrow} \lim f(x_{n}) = A,\ \lim f(x_{n}) = B \Rightarrow{} A = B \becauseof{\ias{}{2}{}}{\Rightarrow} \rm tvrzení\ věty.$$

		\qed
	}

}


%\TODO{Tady něco chybí! (Strana 56, nebo tak něco.)}


\penalty-100
\theorem{3}{o lokální omezenosti funkce s vlastní limitou}{

	Nechť $f$ má v $a \in \real$ vlastní limitu. Potom existuje $\delta>0$ taková, že
		$f$ je na $\cP(a,\delta)$ omezená.

	\proof{
		\shortdef{Víme}{Pro $\forall{\eps > 0}$ $\existss{\delta > 0}$ takové, že $f(\cP(a,\delta)) \le \cU(a,\eps)$.}

		Limita je vlastní, $A \in \real$ $\Rightarrow \cU(A,\eps): (A-\eps, A+\eps)$.

		Zvol $\eps = 1$. Pak existuje $\delta>0$ taková, že:

			$$f(\cP(a,\delta)) \le \cU(A,1)$$
			$$f(x) \in (A-1,A+1)\quad \forall{x \in \cP(A,\delta)}$$
			$$\Rightarrow f \textbox{je omezená na} \cP(a,\delta)$$

		\qed
	}

	\note{
		%\TODO{A tady chybí kus ze strany 58.}
	}
}


\theorem{4}{o aritmetice limit funkcí}{
	Nechť \M{\lim_{x\to a} f(x) = A}, \M{\lim_{x\to a} g(x) = B}, $a \in \real^*$.
	Pak:

	\list{
		\listItem{\M{\lim_{x\to a} (f(x)+g(x)) = A+B}, je-li výraz vpravo definován.}
		\listItem{\M{\lim_{x\to a} (f(x)\cdot g(x)) = AB}, je-li výraz vpravo definován.}
		\listItem{\M{\lim_{x\to a} {f(x)/g(x)} = {A/B}}, je-li výraz vpravo definován.}
	}

	\proof{
		\scpart{(i)}{
			Zvol posloupnost $\{x_n\}$, $\lim_{n\to \infty} x_n = a$, $x_n \ne a$. Potom
			dle \ref{Heine 1}:

			$$\lim_{n\to \infty} f(x_n) = A$$
			$$\lim_{n\to \infty} g(x_n) = B$$

			$$\becauseof{\ref{VOAL}}{\Longrightarrow} \lim_{x\to \infty} (f(x_n) + g(x_n)) = A + B$$
			a protože je posloupnost libovolná,
			$$\becauseof{\ref{Heine 2}}{\Longrightarrow} \lim_{x\to \infty} (f(x) + g(x)) = A + B$$
		}

		(ii), (iii) analogicky.

		\qed
	}
}


\penalty-1000
\theorem{5}{o uspořádání a funkčních policajtech}{
\list{
	\listItem{Nechť $\lim_{x\to a} f(x) > \lim_{x\to a} g(x)$, $a \in \real^*$.
		Pak existuje prstencové okolí $\cP(a,\delta)$ takové, že pro $\forall x \in \cP(a,\delta)$ platí $f(x) > g(x)$.
	}

	\listItem{Nechť pro $\forall x \in \cP(a,\delta)$ platí $f(x) \le g(x)$ a nechť existuje
		$\lim_{x\to a} f(x)$ a $\lim_{x\to a} f(x)$.
		Potom $\lim_{x\to a} f(x) \le \lim_{x\to a} g(x)$.
	}

	\listItem{Nechť pro $\forall x \in \cP(a,\delta)$ platí $f(x) \le h(x) \le g(x)$ a nechť
		$\lim f(x) = \lim g(x)$. Potom existuje $\lim h(x)$ a $\lim f(x) = \lim h(x) = \lim g(x)$.
		(``Policajti.'')
	}
}

\proof{
\list{
	\listItem{Nechť $\lim_{x\to a} f(x) = A$, $\lim_{x\to a} g(x) = B$, $A > B$.
		Zvolím $\eps > 0$ tak, aby $\cU(A, \eps) \cap \cU(B, \eps) = \emptyset$ (futrály se nepotkají).
		K tomuto $\eps$ existuje $\delta$ taková, že:
		$$ f(\cP(a,\delta)) \subseteq \cU(A,\eps),\ g(\cP(a,\delta)) \subseteq \cU(B,\eps) $$
		$$ \Rightarrow f(x) > g(x)\qquad \forall x \in \cP(a,\delta) $$
	}

	\listItem{Skoro totéž.}

	\listItem{Zvolím $\eps > 0$, pak existuje $\delta_0 > 0$ taková, že:
		$$ f(\cP(a,\delta_0)) \subseteq \cU(A,\eps),\ g(\cP(a,\delta_0)) \subseteq \cU(A,\eps)$$
		$$\Rightarrow \gamma = \min(\delta,\delta_0):\ h(\cP(A,\gamma)) \subseteq \cU(A,\eps)$$
		$$\Rightarrow \lim_{x\to a} h(x) = A$$
	}

	\qed
}
}

}


\note{
	Všechny věty v této části platí i pro jednostranné limity. Např. Heine:

	$$ \lim_{x\to a_+} f(x) \Longleftrightarrow \cases{x_n \in \cP(f)              &\cr
	                                                   x_n \in \cP^+(a,\delta)     &pro nějaké $\delta>0$\cr
							   \lim_{n\to \infty} x_n = a  &\cr} $$
	$$ \Longrightarrow \lim_{n\to \infty} f(x_n) = A $$
}


\examples{
\list{
	\listItem{\M{\lim_{x\to 0} xD(x) = 0}

		%\TODO{tady něco chybí$\ldots$}
	}

	%\listItem{
	%	\TODO{$\ldots$!}
	%}

	\listItem{\M{\lim_{x\to\infty} \sin(x)} neexistuje (\ref{Heine}).

		Stačí zvolit posloupnost $\{x_n\}$, $x_n \to \inf$, $\lim f(x_n) = \lim \sin(x_n)$.
		Volíme $x_n = {n\pi/2}$. $x_n = \{1,0,-1,0,1,0,-1,\ldots\}$. Limita neexistuje.
	}

	\listItem{\M{\lim_{x\to 0_+} \sin({1/x})}

		Zvolím $x_n = {2/(\pi n)}$, použijeme \ref{Heine}ho větu.
	}
}
}


\scpart{Spojitá funkce}{
	$a \in \real$, $f$ je {\bf spojitá} v $a$, právě když:

	$$\lim_{x\to a} f(x) = f(a)$$
	$$\Longleftrightarrow \forall \eps > 0\ \existss \delta > 0:\ f(\cU(a,\delta)) \subseteq \cU(f(a),\eps)$$

	$f$ je {\bf spojitá zprava} v $a$, právě když výše uvedené platí pro $x\to a_+$ a $f(\cU^+(a,\delta))$.

	$f$ je {\bf spojitá zleva} v $a$, právě když výše uvedené platí pro $x\to a_-$ a $f(\cU^-(a,\delta))$.


	\scpart{Důsledek \ref{VOALF}:}{
		Nechť $f$ a $g$ jsou spojité v bodě $a \in \real$. Pak $f\pm g$ a $f\cdot g$ jsou také spojité v $a \in \real$.
		A~jestliže navíc $g(a) \ne 0$, pak také podíl $f/g$ je spojitý v bodě $a \in \real$.

		\example{
			Neboť $\lim_{x\to a} x = a\quad \forall a \in \real$, je každá funkce tvaru
			$$ \cP(x) = a_nx^n + a_{n-1}x^{n-1} + \cdots + ax + a_0\qquad (a_0,a_1,\ldots,a_n \in \real) $$
			spojitá v každém bodě $a \in \real$. Takovou funkci nazýváme {\bf polynom}.
		}
	}

}



\scpart{Složená funkce}{
	$\sin(x^2)$ je funkce složená. Podobné jako skládání zobrazení:

	$$ x \opupon{g}{\mapsto} g(x) \opupon{f}{\mapsto} f(g(x))  \Longleftrightarrow  (f \circ g) $$

	$ (f \circ g)(x) \defined f(g(x)) $ --- {\bf složená funkce}.
	$f$ nazýváme {\bf vnější funkce}, $g$ {\bf vnitřní funkce}.
	Např.:
	$$ g(x) = x^2,\ f(y) = \sin(y) \Rightarrow (f \circ g)(x) = \sin(x^2) $$

	\shortdef{Varování}{Skládání zobrazení není komutativní! $(g \circ f)(y) = (\sin y)^2$}

	Nechť:
	$$ \lim_{x\to a} g(x) = A $$
	$$ \lim_{x\to A} f(y) = B \textnote{Pozor na $x \to A$!} $$

	Platí pak, že $\lim_{x\to a} (f \circ g)(x) = B$? Neplatí!

	\example{
		$$ g(x) \equiv 0 $$
		$$ f(x) \cases{0 & $x \ne 0$\cr
		               1 & $x = 0$} $$
		$$ (f \circ g)(x) \equiv 1 $$
		$$ \lim_{x\to 0} (f \circ g)(x) = 1 $$

\penalty-100
		Ale:
		$$ \lim_{x\to 0} g(x) = 0 $$
		$$ \lim_{y\to 0} f(y) = 0 $$
		(blíží se k 0, ale nikdy tam nedorazí).

		\XXX
	}

	Co děláme špatně?
	\list{
		\listItem{Vnitřní funkce je konstantní.}
		\listItem{Vnější funkce je nespojitá v tomto bodě.}
	}


\theorem{6}{o limitě složené funkce}{
	Nechť $\lim_{x\to a} g(x) = A$ (vnitřní funkce), $\lim_{y\to A} f(y) = B$ (vnější funkce); $a, A, B \in \real^*$.
	Nechť navíc platí jeden z předpokladů:
	\list{
		\namedListItem{P1}{$f$ je spojitá v bodě $A$.}
		\namedListItem{P2}{$\existss \delta > 0$ taková, že $g(x) \ne A$ pro $\forall x \in \cP(a,\delta)$
					(tedy se vnitřní funkce ``vyhýbá'' své limitě).}
	}

	Potom platí: \M{\lim_{x\to a} (f \circ g)(x) = B}.

	\proof{
		\note{
			Proč věta nelze dokázat bez předpokladů? Lžidůkaz:

			Ke zvolenému $\eps > 0$ najdu $\psi > 0$ takové, že:

			$$ f(\cP(A,\psi)) \subseteq \cU(B,\eps) $$

			K $\psi > 0$ $\existss \mu > 0$ takové, že:

			$$ g(\cP(a,\mu)) \subseteq \cU(A,\psi) $$
			$$ \hypothetically{\Rightarrow} (f \circ g)(\cP(A,\mu)) \subseteq f(\cU(A,\psi)) $$

			Chci tak $\subset \cU(B,\eps)$, to ale nejde!
			Místo $f(\cU(A,\psi))$ bychom v tom případě museli použít $f(\cP(A,\psi))$.
		}

		Možné cesty z nouze:
		\list{
			\listItem{Už od začátku si vezmu $\cU(A,\psi)$ --- požaduji spojitost.}
			\listItem{Nebo vnitřní funkci zakáži, aby nabývala své limity --- dostanu $\cP(A,\psi)$.}
		}

		Tedy:
		\list{
			\namedListItem{P1}{Zvol $\eps > 0$:
				$$ \existss \psi > 0 : f(\cU(A,\psi)) \subseteq \cU(B,\eps) $$
				($\cU(A,\psi)$ místo $\cP$ si mohu dovolit, neboť je $f$ v bodě $A$ spojitá, tj. $f(A) = B$.)
				$$ \existss \mu : g(\cP(a,\mu)) \subseteq \cU(A,\psi) $$
				$$ (f \circ g)(\cP(a,\mu)) = f(g(\cP(a,\mu))) \subseteq f(\cU(A,\psi)) \subseteq \cU(B,\eps) $$
			}

			\namedListItem{P2}{Zvol $\eps > 0$:
				$$ \existss \psi > 0 : f(\cP(A,\psi)) \subseteq \cU(B,\eps) $$

				Neboť $g(x) \ne A$ pro $x \in \cP(a,\delta)$ a k $\psi$:
				$$ \existss \mu : g(\cP(a,\mu)) \subseteq \cU(A,\psi) $$

				$$ \gamma = \min(\delta,\mu) : g(\cP(a,\gamma)) \subseteq \cP(A,\psi) $$
				$$ f(g(\cP(a,\mu))) \subseteq f(\cP(A,\psi)) \subseteq \cU(B,\eps) $$
			}
		}

		\qed
	}
}

} % scpart Složená funkce




\scpart{Intervaly}{
	Nechť $a,b \in \real^*,\ a < b$. Pak {\bf otevřeným intervalem} $(a,b)$
	nazýváme množinu všech $\{x \in \real,\ a<x<b\}$. {\bf Uzavřený interval}
	$[a,b]$ je definován pro $a \le b$ jako množina $\{x \in \real,\ a \le x \le b\}$.
}


\theorem{7}{o limitě monotónní funkce}{
	Nechť funkce je monotónní na otevřeném intervalu $(a,b)$,
	kde $a,b \in \real^*$, $a<b$.
	Potom existují $\lim_{x \to a_+} f(x)$ i $\lim_{x \to b_-} f(x)$.

	\proof{
		\TODO{diagram}

		Nechť $f$ je např. neklesající. Zvolíme $\eps > 0$ a definujeme
		množinu $M = f((a,b)) = \{f(x),\ x \in (a,b)\}$.
		Potom definujeme $A := \inf M$. Z (ii) vlastnosti infima:
		$$ \existss x_0,\ x_0 \in (a,b): A \le f(x) \le f(x_0) \qquad \forall x \in (a,x_0) $$

		Tedy:
		$$ f(x) \in \cU(A,\eps) $$

		Tudíž $f((a,x_0)) \subseteq \cU(A,\eps)$ a stačí zvolit $\delta > 0$,
		aby $\cP^+(a,\delta) \subseteq (a,x_0)$. Tedy

		$$ \lim_{x \to a_+} f(x) = A $$

		Analogicky další případy.

		\qed
	}
}


}

\bend
